Činoherní klub

Říkal jsem mu, že lidi budou svým způsobem zklamaní anebo naopak budou dokazovat: Vidíte, vždyť jsme to říkali, to nemohlo jinak dopadnout, navíc má vadu řeči a vlastně – je pořád stejný! Ale buď se Smoček dovede jako režisér tak krásně maskovat anebo jsem z toho měl větší vítr než on. Zkrátka, řekl mi, abych se na to vykašlal.

Když v roce 1996 uvedli na scéně Druid Theatre v irském Galway poprvé hru mladičkého londýnského dramatika irského původu Martina McDonagha Kráska z Leenane (The Beauty Queen of Leenane), začala nová éra nejen pro Druid Theatre a pro irskou dramatiku, ale pro současné světové divadlo vůbec.

S paní Soňou Kodetovou jsem si povídala ze dvou důvodů. Její manžel Jiří Kodet by oslavil 6. prosince nedožité 75. narozeniny a 22. listopadu uplynulo 30 let od premiéry inscenace „Hráči“ Nikolaje Vasiljeviče Gogola v Činoherním klubu, v níž Jiří Kodet vynikajícím způsobem ztvárnil postavu Utěšitele (dle dobových kritik se jednalo o jeho životní roli).

Činoherní klub si již od svého vzniku drží pozici jednoho z nejlepších pražských, ne-li celorepublikových divadel. Málokdy se stane, aby nově otevřené divadlo mělo okamžitý úspěch. V případě Činoherního klubu tomu tak v roce 1965 bylo a je radost konstatovat, že (po rozpačitém období hledání nové tváře divadla) tomu tak je i nadále.