Jen půl roku po premiéře v newyorském Golden Theatre na Broadwayi uvede Švandovo divadlo v Praze hru Na první pohled australsko-britské autorky Suzie Miller. Režisérkou napínavého monodramatu z prostředí špičkových právníků je Lucie Ferenzová, hlavní roli advokátky Tessy Enslerové ztvární Marie Štípková.
Téma, které hýbe justicí
Titul Na první pohled (v originále nazvaný Prima Facie) byl uveden poprvé v roce 2019 v The Stables Theatre v Sydney. Od té doby už posbíral mnoho významných divadelních ocenění včetně ceny Laurence Oliviera za nejlepší hru roku 2022.
Dramaturg inscenace David Košťák: „Důvodem úspěchu je především výborně napsaný text, jenž svým úderným tempem připomíná dokonale odsýpající sportovní zápas nebo napínavý koňský dostih. Právě závod vyšlechtěných koní, k nimž autorka Suzie Miller elitní právníky přirovnává, podobu naší inscenace v lecčems inspiroval. Publikum ale hra, myslím, zaujala i poutavým ztvárněním aktuálního tématu, které právě teď hýbe společností doslova napříč celým světem. Také u nás připravujeme inscenaci v době, kdy se do českého parlamentu dostává návrh na úpravu definice znásilnění.”
Perspektiva vítězky a pohled přeživší
Hrdinkou inscenace je mladá žena, úspěšná právnička Tessa Ensler, která divákům vypráví svůj osobní příběh. Chytrá a cílevědomá Tessa se ze skromných poměrů vyšvihla na post brilantní obhájkyně. Ve své profesi se prosadila navzdory ostré mužské konkurenci. Své klienty umí vysekat takřka z čehokoli, včetně obvinění ze sexualizovaného násilí. Jednoho dne však zažije něco, co ji vyhodí ze sedla. Z bolestné perspektivy oběti – přeživší trestného činu – je nucena jinak nahlédnout nejen na svůj dosavadní život a práci, ale i na celý vyšetřovací a soudní systém…
Chybějící pohled žen
Režisérka Lucie Ferenzová: „Na hře mě zaujalo, že v ní jde o naléhavý ženský příběh i o závažný společenský problém. A ten se netýká jen konkrétních paragrafů, které ani v naší justici neodrážejí specifickou zkušenost a pohled žen. Jde tu o postoj a hodnoty: ty, v nichž jsme vyrostli, i ty, k nimž se jako společnost chceme v budoucnu hlásit.”
Divácky přitažlivá je podle Ferenzové i možnost nahlédnout pod pokličku samotného soudního přelíčení. Britské soudnictví sice funguje ve více ohledech jinak než u nás, podle režisérky to však není důležité: „Zjistila jsem, že díky filmu a televizi znají naši diváci spíše anglosaskou soudní praxi postavenou na názoru poroty. I zde tedy mohou vnímat to, co je opravdu podstatné – jedinečné, poutavě líčené a výborně vystavěné právní drama dotýkající se našeho soucitu i smyslu pro spravedlnost.”
„Na první pohled je inspirováno reálnými případy znásilnění, před nimiž zákon zavřel oči,“ doplňuje ji dramaturg David Košťák.
S tím souhlasí i Marie Štípková, představitelka Tessy: „Jde především o prozření hlavní postavy skrze přímý zážitek. O nutnosti redefinice znásilnění. A o tom, že na všechno opravdu nelze uplatňovat mužský pohled.”
Podle Marie Štípkové, která před studiem herectví absolvovala jeden semestr na právnické fakultě, její hrdinka věří v právo a právní systém: „Bez výhrad přijala pravidla hry. A to i s tím, že ta pravidla byla po staletí nastavována muži. I proto může na začátku hry působit trochu tvrdě, až nežensky.”
Výrazné ženské tvůrkyně
Byť jde o monodrama, jeviště bude s Marií Štípkovou sdílet i herečka a hudebnice Markéta Ptáčníková. Lucie Ferenzová: „V inscenaci budeme pracovat i s motivem zrcadlení postav, s obrazem ženského principu a s pocitem neskutečna, který hlavní hrdinka po činu zažívá. Věřím také, že Markétino bubnování vnese do příběhu živou ženskou energii a připomene nám tep lidského srdce.“
Scénu navrhla Jana Hauskrechtová, která do Studia umístila velkou koženou sedačku v tělové barvě, která prostoru nejen dominuje, ale současně je i místem činu. Zároveň odkazuje i k agresi a tělesnosti hrajícími v příběhu podstatnou roli. Scénu postupně plní i „důkazní“ předměty, vztahující se k událostem noci, kdy k násilí došlo.
Dramaturg David Košťák, jediný muž v jinak čistě ženském tvůrčím týmu: „Hrací prostor bude ohraničen věšáky na koňská sedla, která i pro svůj falický tvar připomínají stálý dohled patriarchátu.” Motiv dostihů inspiroval i mladou talentovanou kostýmní výtvarnici Zuzanu Scerankovou. Ta oblékla hlavní postavu nejprve do přiléhavého jezdeckého úboru, aby postupnou proměnou kostýmů vyjádřila hrdinčin sílící pocit ztracenosti.
Podstatnou složku inscenace tvoří projekce Dity Havránkové. Publiku zprostředkují pohled doslova „z jiné perspektivy“ a zaostří na události, jimiž si Tessa prošla. Odbornou poradkyní je Lucie Hrdá, advokátka zabývající se dlouhodobě domácím a sexualizovaným násilím a problematikou oběti trestné činnosti.
Premiéra: 7. října
