Mamma Mia! je globálním fenoménem od své premiéry. Tento muzikál měl premiéru v londýnském West Endu v roce 1999. Na Broadway dorazil o dva roky později, k nám v roce 2014. V 50 zemích a 440 městech světa jej vidělo už 70 miliónů diváků, hraje se celkem v 16 jazycích. Celosvětovému boomu samozřejmě pomohl i film z roku 2008 s Meryl Streep, Piercem Brosnanem a Amandou Seyfried v hlavních rolích.
V čem je kouzlo muzikálu Mamma Mia? Divák slyší něco známého a líbivého (zvláště ženy se mohou identifikovat s příběhem). Domů jde v náladě až euforické a z hlavy mu nejdou staré známé a chytlavé písničky.
Dirigent Jakub Žídek, autor hudebního nastudování, který si už dlouho přál zahrát tento muzikál ostravskému publiku: „Písně skupiny ABBA spojují několik generací hlavně díky snadno zapamatovatelným a zpěvným melodiím. Působí neskutečně energicky, pozitivně a dokáží člověka roztančit. Jsou takovým zlepšovačem nálady, paradoxně i v případě písní v mollových tóninách. Charakteristické jsou pro každou skladbu doprovodné vokály. Působí velmi efektně a propracovaně. Byl to jeden z vrcholů tehdejších popových kompozic, kde byla zejména vokální složka využita na maximum.”
Režisérka Gabriela Petráková: „Příběh je o mé generaci. Je to i můj momentální příběh: ve věku před padesátkou zjistíme, že už máme velké děti a hrozně si ten život chceme užít, protože toho času už není tak moc. Prostě chytneme druhou mízu. Libreto je chytře seskládané, jeho kouzlo je v emoci, kterou vyvolává v lidech. Chtějí pak vstát a jít si ten život ještě užít. To je celé poselství muzikálu. Máte pocit, že vycházíte ze sálu a chcete prostě jít žít.“
Nakažlivý optimismus a pocit, že v muzikálu každý našel něco ze sebe, mají i herci. Martina Vlčková, představitelka Donny Sheridanové: „Kdysi jsem viděla film, viděla jsem inscenaci v Brně, ale teď si v tom příběhu poprvé začínám hledat úplně něco jiného. Když jsem byla mladší, vnímala jsem ho možná očima Sophie. A teď všechno vnímám očima Donny, což je pro mě novinka, že mám v nějaké roli 20letou dceru.”
Cesta od písniček ABBA ke světovému muzikálovému hitu Mamma Mia! nebyla vůbec jednoduchá – britské producentce Judy Craymerové trvala deset let. V polovině 80. let pracovala jako asistentka na muzikálu Chess, který spolu s Timem Ricem napsali Benny Andersson a Björn Ulvaeus. Fascinoval ji silný emocionální náboj jejich melodií i textů a přišla s nápadem zasadit dřívější slavné hity švédské skupiny do původního divadelního příběhu. Andersson s Ulvaeusem ji ale odmítli, protože se báli, že by muzikál mohl působit lacině a jejich písně by ztratily svůj původní význam.
Situace se začala měnit v 90. letech, po vydání kompilace ABBA Gold (Polydor 1992). Album okamžitě ovládlo hitparády a nastartovalo zájem nových posluchačů. Andersson a Ulvaeus nakonec souhlasili s uvedením muzikálu s podmínkou, že libreto bude mít svůj příběh a nebude jen slepě kopírovat texty písní.
Libretistka Catherine Johnsonová se k práci dostala náhodou. Nápad na muzikál z písniček ABBA se jí nezdál, jela do Londýna kvůli jiné práci, ale na schůzku s producentkou nakonec šla, protože byla ve finanční tísni, sama vychovávala dvě děti a potřebovala každou práci. Není tedy divu, že nosným tématem libreta je ve finále ženská emancipace a mužské figury jsou tu lehce karikovány. Ideální režisérku našel muzikál ve zkušené Phyllidě Lloydové, choreografem byl Anthony Van Laast. Oba autoři hudby se stali producenty muzikálu i filmu.
Premiéra: 3. dubna
Více o inscenaci:






