Kmenoví hudebníci souboru v ní s lehkostí a vtipem překračují hranice mezi koncertem, divadlem a novým cirkusem. Režisérem Isole je Maksim Komaro, umělecký šéf finského Circo Aereo, který už s Cirkem La Putyka vytvořil tři úspěšná představení. Tentokrát do hlavní role postavil ty, kteří doprovází projekty souboru od samého počátku, ale obvykle stojí v pozadí – hudebníky Jana Balcara, Andreje Rádyho, Davida Hlaváče / Adama Novotného, Veroniku Linhartovou, Valentina Verdure, Zbyňka Šporce a Annu Schmidtmajerovou. Maksim Komaro tak s nimi vytvořil představení plné nápaditých gagů, poetických obrazů, hudby a zpěvu.
Rostislav Novák ml.: “Co Cirk La Putyka v posledních deseti letech nevyužil na maximum? Muzikanti v inscenacích většinou nejsou jen hudebníky, jsou mnohdy součástí pohybových choreografií a hereckých scén. Proto bylo smysluplné jim dát prostor a vytvořit projekt, jehož hlavní složkou bude právě hudba. Isole je takový zvukový nový cirkus. Během inscenace máte mít pocit, že sledujete akrobaty létající vzduchem, přitom se ale díváte na muzikanty, kteří překračují hranice mezi koncertem, divadlem a cirkusem. V Isole se střídají jak sólová vystoupení, tak společné skladby a choreografie.“
Název Isole vychází z italského termínu pro ostrovy, ale v širší rovině v sobě nese i odkaz na báseň No Man Is an Island od Johna Donnea, jež se stala režiséru Maksimu Komarovi volnou inspirací: „Tento verš se dotýká mnoha věcí, které jsou přítomné v dnešním světě: individualismus, strach z odlišného a nedostatek společné zodpovědnosti. V Isole vlastně nevystupuje kapela, ani nějaký stálý soubor. Spíše zde máme souhrn jednotlivců, kteří spolu strávili hodně času s cílem spojit své dovednosti a vlastní osobnosti.“
Při vzniku představení se s hudebníky zaměřil na pohyby, které provází hra na hudební nástroje: “Tímto postupem vznikly nové nápady. Některé věci, které jsme našli, jsou zábavné, některé pak poetické,” doplňuje. “Isole bude k dívání i poslouchání. Isole je divadelně hudební představení se silnými odkazy na postupy nového cirkusu.“
Premiéra inscenace Isole, na které se velkým koprodukčním vkladem podílelo trutnovské centrum UFFO, je součástí oslav 10. výročí od založení Cirku La Putyka. Hned na konci února část souboru odjela na půlroční hostování do berlínského kabaretu Chamäleon Theatre, kde odehraje téměř 180krát Memories of Fools, novou inscenaci, připravenou speciálně pro tento prostor. Hlavní podzimní část oslav zahrne například premiéru představení Sancho Panza, kde se Rosťa Novák ml. po deseti letech opět spojí s režijní dvojicí SKUTR, dále uvedení některých inscenací z počátků souboru v místech jejich vzniku i premiéru do-kumentu České televize o rodině Nováků. V jednání je také v listopadu velká novocirkusová oslava ve Foru Karlín. Na jaro Cirk La Putyka připravuje uvedení záznamu prosincové Up End Down Symphony v kinech po celé České republice.
Rozhovor s režisérem Maksimem Komarem
Jak byla báseň No Man Is an Island inspirací pro představení?
Tento verš ze slavné básně Johna Donnea se dotýká mnoha věcí, které jsou přítomné v dnešním světě: individualismus, strach z odlišného a nedostatek společné zodpovědnosti. V Isole vlastně nevystupuje kapela, ani nějaký stálý soubor. Spíše zde máme souhrn jednotlivců, kteří spolu strávili hodně času s cílem spojit své dovednosti a vlastní osobnosti.
Liší se nějak práce s herci, akrobaty a s hudebníky? Musíte upravovat režijní postupy?
Ve své práci s cirkusovým uměním vždy hledám jiné úrovně výrazu a komunikace mimo samotnou fyzickou cirkusovou akci. V průběhu zkoušení se dívám na akrobacii v té nejsyrovější podobě znovu a znovu. Zkouším najít momenty, kdy by se mohlo objevit něco nového, nečekaného. Podobně jsme se podívali na pohyby, které provází hraní na hudební nástroje. Tímto postupem vznikly nové nápady. Některé věci, které jsme našli, jsou zábavné, některé pak poetické.
Co mohou diváci očekávat během představení? Pohybové divadlo, koncert, nový cirkus?
Isole je souhrn stylů a nápadů, souhrn individuálních osobností, které spolu tvoří na scéně. Isole je něco k dívání i poslouchání. Isole je divadelně-hudební představení se silnými odkazy na postupy nového cirkusu.
Jak byste představení popsal?
Ööööööö…ööööööö…öööööööööö… je to donut?
Existuje pro vás nějaká analogie mezi novým cirkusem a živou hudbou?
Všechny scény a nápady v Isole s sebou nesou určitý fyzický i vizuální výraz spolu s hudbou. Některé části představení odkazují nebo připomínají cirkus, některé jsou více divadelní. Snažil jsem se zůstat bez vnitřních omezení a neprosadit do tohoto představení jeden žánr, ale spíše jsem se zaměřil na sestavení toku obrazů a akcí, které se liší svým stylem. A to stejné platí pro hudbu v Isole, která sahá od elektronické po klasickou, od popu po jazz.
Režie: Maksim Komaro
Hrají: Jan Balcar, Andrej Rády, David Hlaváč / Adam Novotný, Veronika Linhartová, Valentin Verdure, Zbyněk Šporc, Anna Schmidtmajerová
Inscenace Isole měla premiéru 11. února v trutnovském polyfunkčním divadle UFFO.
Uvedení v Praze: 17.-19. března, do prostoru Jatek78 se vrátí také v květnu.
