Strýček Váňa

„Ne. Já nepiju vodku denně. A je dusno.“ Jedna z nejznámějších Čechovových tragikomedií. Příběh o rodině, o lásce, o planých nadějích a naivních iluzích, o marných útěcích a marných návratech a úmorném životě na ruském venkově v pozici zkrachovalé šlechty. Na statek, který spravuje strýček Váňa se svou neteří Soňou, přijíždí profesor Serebrjakov, Sonin otec a Ivanův švagr, s novou mladou manželkou Jelenou. Svou bezohlednou sebestředností rozčeří zdejší poklidný život. Hodně se pije, ponocuje a pláče. Soňa by chtěla lásku, ale musí dřít do úmoru. Váňa by chtěl lásku, ale obětoval se a vyhořel. Doktor Astrov miluje své ideály a naráží na všeobecnou rezignovanost. A starý profesor, který má osudy svých blízkých v ruce, si vesele parazituje a tyranizuje. Jiskra konfliktu je zažehnuta. Zbraň musí nutně vystřelit. Čechovova autobiografická postava Doktor Astrov zcela současně varuje před ekologickou katastrofou a devastací planety a zatím dojde během jedné noci a dvou dnů k devastaci mnoha lidských duší. To vše nám klasik podává se soucitem i cynickým humorem. „…a pak spolu uvidíme radostný, krásný, šťastný život, rozveselíme se a na dnešní naše neštěstí se ohlédneme s dojatým úsměvem – a uleví se nám.“