Hubička

„Chci nebožku tvou ženu ctít; věz, hubičku dřív nemáš přislíbenou, až po svatbě, až budu tvojí ženou, pak nebožce to nesmí líto být.“ / Hubička je v pořadí šestou operou Bedřicha Smetany. Když geniální český skladatel dílo psal, byl už hluchý. Děj není nikterak složitý. Mladý vdovec s dítětem Lukáš si má vzít Vendulku, ale oba jsou tvrdohlaví. Hned jak se setkají, pohádají se o hubičku – Vendulka ji z piety k nebožce nechce povolit před svatbou. Lukáš furiantsky přichází pod Vendulčina okna s děvčaty, aby svou milou ponížil. Nakonec však svého provinění lituje a Vendulku odprosí. Ta mu odpouští a chce mu dát hubičku, avšak tím, kdo si postaví hlavu, je tentokrát Lukáš. Nakonec si ale konečně padnou do náručí. Hubička patří k nejhranějším Smetanovým operám, jen v NDM byla uvedena v deseti nastudováních. Hojně byla hrána během okupace, kdy svou „českostí“ pomáhala udržovat národní vědomí. Když po válce byla česká divadla znovu otevřena, ostravský soubor zahájil 19. 5. 1945 právě touto operou – a po ní o několik týdnů následovala také Prodaná nevěsta.