Student filmové fakulty si přivydělává čištěním bazénů, mezi nimi i bazénu filmového producenta. Manželku filmového producenta zaujme studentův text a jedno z největších filmových studií Hollywoodu pak studenův scénář zfilmuje, film se nejdříve nesetká s velkým pochopením (jeden z kritiků o něm dokonce napíše: „Harold a Maude je asi tak legrační jako hořící sirotčinec.“), ale pak je z něj film téměř kultovní, který dobude i světová divadelní jeviště.
Byl by to možná příběh poněkud překombinovaný a nepravděpodobný, nicméně ten student se jmenoval Colin Higgins, filmová fakulta byla součástí University of California, šlo o filmové studio Paramount Pictures a manželka byla manželkou producenta Edwarda Lewise. Tak vznikl film Harold a Maude, jehož divadelní verze bude mít 25. května premiéru v Divadle na Vinohradech.
Samo divadlo o textu píše: Higginsova hra je právem označovaná jako „hymnus na život“. Těžko si představit dvě protichůdnější postavy: Harold, teenager z vyšších středních vrstev, nesnáší formálně dokonalý životní styl, ke kterému ho vede jeho dominantní matka. Bouří se a upozorňuje na sebe sérií demonstrativních sebevražd a odporem proti konvencím, dávaným najevo všemi prostředky. Strádá nedostatkem mateřského citu, a ten nenahradí ani námluvy se slečnami na inzerát, jimiž se matka snaží Harolda připoutat k životu. Nic v životě pro něj nemá smysl.
Rozkošně podivínská dáma Maude se po bohatě a zdá se také dobrodružně prožitém životě řídí heslem: „Dnes jste tady a zítra tu nebudete.“ Každou chvilku života žije naplno a jako poprvé, s nezlomnou vitalitou a přesvědčením, že lidskou povinností je obnovovat ve světě dobro. Zachránit stromek usychající na ulici nebo propustit na svobodu tuleně ze zoologické zahrady. Vymyslet nástroj, který dokáže zahrát voňavé symfonie pro lidský čich. Jako by se životní filosofie „new age“ dokonale soustředila v postavě Maude. Každá maličkost má pro ni smysl.
Československá premiéra Harold a Maude se odehrála 21. dubna 1976, v Městských divadlech pražských, ústřední dvojici hráli Marie Rosůlková a Viktor Preiss (v tom roce byli ve věku 75 a 29 let). Viktor Preiss o tom v moc hezkém – čtyři roky starém – rozhovoru Roberta Tamchyny v Divadelních novinách řekl: „Díky Městským divadlům jsem potkal Marii Rosůlkovou a jako bych se vedle ní v bytě pod Vyšehradem vrátil do světa prvorepublikové etikety. Rád jsem poslouchal její vyprávění. Byla mojí skvělou Maude z představení Higginsovy hry Harold a Maude. Pro někoho možná jen lehká bulvární komedie, pro mě především příběh staré dámy a mladého, citově vyprahlého kluka, kterému předává svou životní filosofii a lásku, aby ho pak vypustila do světa jako mládě z hnízda… Byli jsme si s Mařenkou velmi blízcí a myslím, že to byla jedna z rolí, která přišla ve správnou chvíli.“
Příběh osmdesátileté Maud a dvacetiletého Harolda se na jeviště Městských divadel pražských vrátil v roce 1995, kdy tuto dvojici hráli Květa Fialová a Filip Blažek. (Bez zajímavosti jistě není ani to, že Květa Fialová byla Maude ještě v roce 2002 v Mladé Boleslavi (s Petrem Mikeskou) a pak v roce 2010 ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti, kde byl jejím Haroldem s ní duševně spřízněný Josef Kubáník.)
Vinohradské nastudování Harold a Maude je na českých profesionálních jevištích čtrnácté.
Harold a Maude. Maude a Harold: Hana Maciuchová a Marek Adamczyk…
