Linda Hejlová Keprtová, ředitelka Divadla F. X. Šaldy: „Každý z nás někdy musí překonat překážky, které vedou k dalšímu poznání a protože většina našich postav jde proti proudu, překonává nejen sama sebe, ale i další nástrahy.”
Premiéry sezóny 2024 / 2025
WEST SIDE STORY (Leonard Bernstein)
Bez nadsázky nejslavnější muzikál všech dob a jeden z vrcholů svého žánru. Poprvé se muzikál West Side Story hrál 26. září 1957 v New Yorku. Okamžitě se stal hitem, samozřejmě především díky hudbě geniálního skladatele Leonarda Bernsteina a náročnýych tanečních čísel, která spolu s hudbou vytvořila silný emotivní výrazový prostředek. Děj je inspirovaný Shakespearovým tragickým příběhem Romea a Julie, který tvůrci zasadili do newyorské čtvrti West Side padesátých let.
SNĚHOVÁ KRÁLOVNA (Hans Christian Andersen)
Nejznámější pohádka Hanse Christiana Andersena, poetický příběh o krutosti královny, která uvězní mladého chlapce Kaie ve svém ledovém světě. Kaiova odvážná přítelkyně Gerda se však lásky nikdy nevzdá a vydává se na nebezpečnou cestu za vysvobozením milovaného chlapce. Taneční adaptace ledově tajemné, až hororové, pohádky je výsledkem opětovné spolupráce trojice autorů – choreografky Mariky Mikanové, skladatele Aleše Březiny a výtvarníka Aleše Valáška.
TRIANGL (Alena Pešková, Jarek Cemerek, Ennio Zappalà)
Tři unikátní choreografické přístupy zabývající se životními pravdami. Přinášejí možnost reflexe rozmanitosti životních proměn. Je to vizuální, emocionální, ale i intelektuální zážitek, který diváka přiměje zamyslet se nad vlastními možnostmi a odpovědností v měnícím se světě. Tři choreografové, tři pohledy, tři myšlenky. Každá jiná, a přece se všechny dotýkají.
ROMEO A JULIE (William Shakespeare)
Romea a Julii lze směle označit za nejslavnější hru o lásce, jaká kdy byla napsána. Nová inscenace v režii Kateřiny Duškové se pokusí prostřednictvím tohoto klasického textu nahlédnout na naše bytí teď a tady. Chce přinést příběh dvou milenců nezkažených dogmaty společnosti, kteří svou lásku prožívají zcela naplno – žijí přítomností, protože vědí, že zítřek už nemusí přijít.
OTEC (Florian Zeller)
Osmdesátiletý André žije se svou dcerou Anne a jejím manželem. Kdysi byl tanečník. Anebo inženýr? Proč má uprostřed odpoledne pyžamo? Kam se poděly jeho hodinky? A jeho dcera Anne? A co dělá v jeho kuchyni ten cizí člověk s kuřetem? Jímavě vtipná i něžně krutá komedie s francouzským citem pro intimitu vystihuje palčivě aktuální téma dneška: stárnutí a odpovědnost dětí za bezmocné rodiče. Hrdina hry zápasí se svou pamětí o svůj vlastní život, rodinu i o sebe samotného. Kdo jsem, když sám sebe ztrácím?
HRSTKA (Samuel D. Hunter)
Dobře napsaná vztahová komedie vychází z nejlepší americké tradice psychologicky propracovaného dramatu a nabízí krásné herecké příležitosti. Dramaturgie hru pro činoherní soubor vybrala z novinek světové dramatiky, v Čechách dosud neuvedených. Překladatelem i režisérem bude Šimon Dominik, někdejší umělecký šéf souboru.
CHARLEYOVA TETA (Jevan Brandon-Thomas)
Převleková komedie anglického autora Brandona Thomase z roku 1892 se na českých jevištích hraje více než sto let, největšího věhlasu dosáhla inscenace Městských divadel pražských s Lubomírem Lipským v titulní roli. Vršící se řada komických situací, jedinečný humor, vycházející z těch nejlepších anglických tradic a lehký závan nostalgie jsou spolehlivou zárukou kvalitní zábavy.
MUSÍME SI POMÁHAT (Petr Jarchovský, Jan Hřebejk, Jiří Janků, Petr Svojtka)
Komediální i dramatický příběh hrdinů proti své vůli, odehrávající se během posledních let druhé světové války na českém maloměstě okupovaném Němci je chytrou a zábavnou sondou do nitra české národní povahy. Hra vznikla podle úspěšné filmové předlohy Jana Hřebejka a Petra Jarchovského a velmi originálním způsobem dává konkrétní obsah pojmům hrdinství i zbabělost. Bezdětní manželé Čížkovi se rozhodnou v roce 1943 ukrývat v tajné spíži svého bytu židovského uprchlíka Davida. Jde daleko více o akt náhody a soucitu, než o promyšlenou odbojovou činnost. Hrdinové se najednou ocitají pod velkým tlakem, kdy hrozí nebezpečí jak ze strany Němců, tak i „poctivých“ českých spoluobčanů…
NEBEZPEČNÉ VZTAHY (Christopher Hampton)
Nejznámější adaptace proslulého francouzského románu v dopisech Choderlose de Laclose Nebezpečné známosti (z roku 1782) s neodolatelnou lehkostí a elegancí líčí milostné hrátky dekadentní rokokové šlechty těsně před velkou francouzskou revolucí. V blahobytné společnosti se dny a noci točí kolem bezuzdných požitků – a na erotické požitky se omezují také vztahy dvou hlavních postav románu: slavného svůdníka vikomta de Valmont a jeho důvěrné přítelkyně markýzy de Merteuil. Jako lehkovážná hra s city vypadá i jejich sázka, která roztáčí celý děj: Valmont má svést nepřístupnou a zbožnou paní de Tourvel. Pod brilantní konverzací, jiskřivými přestřelkami a načechraným rokokovým peřím ovšem zuří cynický boj o moc a bouří touha zraněné ženy po pomstě. A lze vůbec takovou sázku vyhrát?
TYJÁTR MISTRA PEDRA: NORIMBERSKÁ PANNA (Manuel de Falla, Adolphe Charles Adam)
Norimberská panna (La poupée de Nuremberg) je opera o jednom jednání francouzského skladatele Adolpha Charlese Adama, která byla poprvé uvedena 21. února 1852 v pařížském Théâtre Lyrique. Příběh se točí kolem výrobce hraček Cornelia, který stvořil panenku jako manželku pro svého syna a chce ji přivést k životu. Když však přijde čas, vypukne chaos a věci naberou zcela nečekaný spád. Tyjátr Mistra Pedra (El retablo de maese Pedro) je opera na španělské libreto podle epizody z Dona Quijota od Miguela de Cervantese.
EVŽEN ONĚGIN (Petr Iljič Čajkovskij)
Evžen Oněgin je jedním z klenotů ruské hudební tradice. Evžen Oněgin, znuděný rušným společenským životem, odjíždí z města na venkov. Tam se setkává s Taťánou, která se do něho na první pohled zamiluje. Napíše mu dopis, ve kterém se vyznává ze svých citů, je plná ideálů a představ o romantické lásce. Oněgin ale neodpoví, její city neopětuje a lásku Taťány bezcitně odmítá. O několik let později pochopí, že udělal chybu, ale už je příliš pozdě. Taťána z mladičké dívky vyspěla v dospělou ženu, provdala se za knížete Gremina a přijala život bez iluzí. Oněgin jí vyznává lásku, a přesto, že ho Taťána stále miluje, tentokrát je to ona, kdo ho odmítá.
MARYŠA (Emil František Burian)
Maryša je považována za jedno z hudebně nejzdařilejších scénických děl Emila Františka Buriana především pro svou originalitu v syntéze hudby a slova. Po Janáčkově Její pastorkyni a Hábově Matce je opera Maryša často vyzdvihována jako nejvýznamnější dílo české moderní opery, které bylo komponováno na téma z prostředí moravské vesnice.
Burian se intenzivně zajímal o domácí i světovou literaturu a byl obdivovatelem českého i moravského folkloru. Tyto rysy lze spatřit v jeho divadelní i hudebně dramatické tvorbě od samých začátků. Není proto divu, že stejnojmenné strhující drama s tragickým koncem Aloise a Viléma Mrštíkových plné lidových prvků zaujalo skladatele natolik, že se rozhodl převést je do operní podoby.
