Přibližně 70 koncertů po celé republice nabízí už 17. ročník Českého varhanního festivalu. Ten vedle mocného zážitku z varhanní hudby zprostředkovává posluchačům i prohlídky vzácných historických varhan. Při nich si mohou zájemci nástroje prohlédnout zblízka a dozvědět se něco víc o jejich estetické i technické hodnotě. Festival letos začal v květnu a potrvá do 29. prosince. Řada koncertů a s nimi spojených exkurzí se však uskuteční právě nyní, během letních prázdnin.
„Cílem festivalu je propagovat historické varhany, upozorňovat na jejich kulturní význam, estetickou a duchovní hodnotu a přispět k jejich zachování pro příští generace,“ říká varhaník Adam Viktora, zakladatel a umělecký ředitel Českého varhanního festivalu. Připomíná rovněž, že v České republice se nachází přibližně 10 000 historických varhan: „Každý nástroj je jedinečný: má svůj nezaměnitelný zvuk, výtvarnou podobu a originální technické řešení. Klíčovou úlohu hrají také pokaždé jiné akustické podmínky. Náš festival se koná proto, aby na tyto opomíjené klenoty upozornil a vdechl jim nový život.”
Česká republika, varhanní velmoc
Adam Viktora: „Málokdo ví, že v počtu varhan na množství obyvatel je Česko první na světě. Můžeme se tak směle prohlásit za varhanní velmoc. Vzácné, často stále funkční a mnohdy i velmi ohrožené varhany se přitom nacházejí nejen ve městech, ale i na kůrech kostelů v malých obcích. Varhany jsou nenahraditelným svědkem minulých časů a jejich zvuk se k nám nese napříč staletími.”
Sám Viktora je zároveň špičkovým varhaníkem. Kromě něj letos na festivalu vystoupí i další vynikající interpreti – Vladimír Roubal, Jaroslav Tůma, Pavel Černý a mnoho dalších. A přidá se i jeden host ze zahraničí, Jörg-Andreas Bötticher ze Švýcarska.
Součástí koncertů, sestavených z dobových skladeb, budou často i improvizace, které k interpretaci varhanní hudby patří. Adam Viktora: „Varhanní literatura sloužila dříve varhaníkům spíše jako studijní materiál a not se striktně drželi spíše ti méně zkušení z nich. Umění hry na varhany tak do značné míry spočívalo i ve schopnosti improvizovat. V tomto duchu nabídneme posluchačům zážitek varhanní hudby i my.”
Varhany na prvním místě
Klíčem k výběru koncertního repertoáru jsou vždy konkrétní varhany. Programy koncertů musí totiž co nejlépe odpovídat velmi rozmanitým stylovým možnostem jednotlivých nástrojů.
Adam Viktora: „Historické varhany pocházejí z období od 17. do první poloviny 20. století, takže rozptyl je velmi rozmanitý. Jednoduše řečeno, pro barokní varhany je ideální barokní hudba, romantickému nástroji nejlépe vyhovuje romantický repertoár.”
Samotná hudba a proslulost jejich autorů však podle Adama Viktory nejsou tím nejdůležitějším: „Zásadní jsou vždy varhany samotné. A mnohdy výjimečná možnost posluchačů je slyšet, nechat na sebe zapůsobit jejich zvuk v autentickém prostoru. Po koncertech proto většinou nabízíme i exkurze. Zájemci si na nich varhany mohou prohlédnout, sáhnout si na ně a leccos pozoruhodného se dozvědět. Jde často o nenahraditelné kulturní památky, ale také o perfektně fungující technická soustrojí, dokládající fascinující všestrannou pokročilost našich předků. Díky festivalu tak mnozí lidé vůbec poprvé zjistí, jaký unikát v jejich obci vlastně mají.”
Gabriela Eibenová a Adam Viktora 
Roudnice n. Labem – kostel Narození Panny Marie 
Kostel sv. Jana Křtitele – Osov 
