Vztah německého nacistického režimu k Židům je obecně znám. Ne stejná obecná známost se ale týká vztahu nacistů k homosexuálům. Pro mnohé tak může být překvapením, že tak, jako nacisté systematicky označovali a likvidovali židovskou komunitu, stejně označovali a likvidovali i homosexuály. Zatímco Židé nosili žlutou hvězdu, homosexuálové nosili růžový trojúhelník. A mít na sobě v koncentračním táboře růžový trojúhelník bylo to nejhorší – znamenalo to, že jste ten nejnižší z nejnižších. Že nejste člověk.
Hra Martina Shermana BENT pojednává o perzekuci homosexuálů v pracovních táborech ještě před začátkem 2. světové války. Protože homosexualita byla i po skončení války trestným činem (podle §175, který v Německu platil v různých úpravách od roku 1872 až do roku 1994), existuje jen minimum informací vycházejících z autentických osudů. Ze hry BENT se tak stává zajímavé svědectví tohoto válečného zločinu.
BENT je silné, psychologicky náročné drama, které ukazuje, kam až člověka mohou zatlačit okolnosti. Přitom hrdinové této hry chtějí totéž, co všichni – milovat, snít a hlavně zůstat naživu.
Dramaturgyně Kristýna Čepková: „Pracovat na inscenaci textu, jakým je BENT Martina Shermana, je mimořádnou událostí pro dramaturga, jelikož se jedná o skvěle napsanou hru, navíc v české premiéře. Konečně! Co je ale možná ještě důležitější – je to událost pro člověka se zájmem o lidská práva a vírou v občanskou společnost. Pro člověka, který nechce, aby se historie opakovala a prostřednictvím divadla proti tomu chce zkusit bojovat.“
Hlavní hrdina Max vede v předválečném Berlíně bezstarostný život plný alkoholu, drog a náhodného sexu. Během noci, kterou později dějiny pojmenovaly jako Noc dlouhých nožů, si ale přivede domů muže, kterého má v hledáčku gestapo a vše se změní. Společně se svým partnerem Rudim musí uprchnout z Berlína a ukrývat se, kde se dá. Nakonec jsou ale stejně zatčeni a posláni do koncentračního tábora v Dachau. Max ještě po cestě do tábora zvládne vyměnit růžový trojúhelník za žlutou hvězdu. Jde mu o jediné – přežít. Přežít za každou cenu.
„Jsi jako oni. Jsi jako gestapo. Přestali jsme k sobě být něžní. Lidi si ubližují a říkají tomu láska.“, říká Maxovi jeho spoluvězeň Horst. Jak se dokáže v táboře vyrovnat s volbami, kdy ani jedna z možných cest není čestná a správná? A dokáže ještě milovat?
Režisér Martin Vokoun: „Hra BENT byl doposud českými divadly opomíjeným textem, ačkoli již slavil úspěch na mnoha světových divadelních scénách. Důvodem může být kontroverzní a zdánlivě úzkoprofilové téma perzekuce homosexuálů v německých pracovních (později koncentračních) táborech před II. světovou válkou a během ní. Tzv. růžové trojúhelníky, souzené podle nechvalně známého §175, byly v hierarchii vězňů na jedné z nejnižších příček. Jelikož se s divadlem 3D company v jedné ze svých dramaturgických linek snažíme mluvit o tématech hříchů minulosti (mimo jiné úspěšně uváděná inscenace VYHNÁNÍ GERTY SCHNIRCH), rozhodli jsme se zařadit hru BENT do našeho repertoáru a uvést ji v české premiéře na jevišti Žižkovského divadla Járy Cimrmana. Myslíme si, že právě v dnešní době, kdy ve společnosti intenzivně probíhá diskuse o případném zrovnoprávnění manželství homosexuálů a zároveň žijeme v době novodobého evropského válečného konfliktu a čím dál tím víc se vyostřujícího názorového extremismu, je dobré připomínat perzekuci jakýchkoli menšin v minulosti. Protože slovy jedné z hlavních postav hry: ‘Jsou teplí náckové. A teplí svatí. A teplí géniové. A teplí, co jsou docela průměrný. Ani lepší ani horší. Prostě jenom lidi.’“
BENT (Martin Sherman)
Překlad: Vladimír Marek, režie: Martin Vokoun, dramaturgie: Kristýna Čepková, výprava: Adéla Kostkanová, hudba: Zdeněk Dočekal, choreografie: Kateřina V. Steinerová, light design: Daniel Rejchrt, produkce a PR: Michaela Jankulárová
Hrají: Daniel Mišák, Ondřej Novák, Martin Hlubocký, Petr Florián, Václav W. Kraus, Michal Kuboušek / Jan Pichler, Kryštof Kotek, Tadeáš Lorenc / Marek Sendecký, Zdeněk Musil / Daniel Pracný
Česká premiéra: 24. října v Žižkovském divadle Járy Cimrmana
Martin Gerald Sherman
Americký dramatik a scénárista narozený v roce 1938 ve Philadelphii. Je autorem více než dvaceti divadelních her, hraných ve více než šedesáti zemích světa. Jeho nejznámější hrou je právě BENT, který měl premiéru v roce 1979 v Royal Court Theatre v Londýně. V hlavní roli Maxe se tehdy představil sir Ian McKellen. V roce 1980 byla hra nominována jako Nejlepší dramatický text na cenu Tony. Ve stejném roce byla hra uvedena v New Yorku na Broadwayi s Richardem Gerem v hlavní roli Maxe. V roce 1997 vznikla stejnojmenná filmová adaptace s Clivem Owenem a Lothairem Bluteauem v hlavních rolích.
