„Myslím, že sezóna 23/24 by mohla být sezónou odvahy,“ shrnuje chystané novinky Martin Františák, umělecký šéf smíchovské scény. U zvolených titulů zdůrazňuje nutnost vyjádřit se k realitě a zaujmout k ní postoj. „Odvážný, konfliktní nebo i smířlivý postoj – před realitou se už ale v davu příliš neukryjeme. Tímto je před námi sezóna nových horizontů, ke kterým se nedobereme bez pokusu přesáhnout sami sebe.”
Podzimní událostí bude u Švandů adaptace klasického románu Anna Karenina. Ve velkém sále uvidí publikum také Klec bláznů režiséra Daniela Hrbka, ředitele Švandova divadla. A francouzská komedie s prvky drag show nabídne publiku příběh, jenž je oslavou svobody sebevyjádření. V květnu tento sál poprvé rozezní nový písničkový retro muzikál Návrat Krále, jehož autor a režisér Jakub Čermák v něm vylíčí emigraci fiktivního popového idolu na vysněný Západ.
Novinky nabídne publiku i Studio Švandova divadla. V režii Lucie Ferenzové zde odehrají premiéru titulu Na první pohled. Monodrama Suzie Miller ověnčené Cenou Laurence Oliviera za nejlepší hru roku 2022 bude mimořádnou hereckou příležitostí pro Marii Štípkovou.
Těšit se lze i na novou českou hru autorky a režisérky Martiny Kinské vyprávějící o nesnadném soužití tří osobností předválečné avantgardy – malířky Marie Čermínové čili Toyen, výtvarníka Jindřicha Štýrského a mladého židovského básníka Jindřicha Heislera.
Klíč k novému dramaturgickému plánu?
„Klíč k dramaturgickému plánu není jeden, je jich celý svazek. Začíná to režiséry a tématy. Ale to nejdůležitější je pozorovat svět. Byť to zní banálně,“ vysvětluje umělecký šéf divadla Martin Františák. Důležité je podle něj „mluvit s lidmi, mezi sebou, sledovat novinky dramatických textů, ale i novinky v bulváru, anebo na malém dvorečku ve squatu. Každý přinášíme něco směrem k tématu. A hledáme dramata, která na otázky, věřím, nabízejí řešení. Člověk ve společnosti hledá právo, člověk v krajině hledá božský smysl. Zatímco jedna žena skočí pod vlak, „idiot české hudby“ chce být milován, ale neví, kde a kým více, jiná žena hledá ženu a muže a nejvíce výtvarné umění,“ přibližuje ve zkratce některé z plánovaných novinek.
Divadlo jako duševní chemie podobná destilaci meruněk
Za nejpodstatnější považuje Martin Františák soubor, který se vyjadřuje sebevědomým a kreativním dialogem výrazných osobností „Na divadelních prknech mají stát takoví umělci, v takových textech, pod takovým vedením, které a kteří mají dar témata řemeslně a s charismatem uhrančivě předat divákům. A také lidé, kteří mají vlastní témata. Za tím je dřina, ambice, dialog, ale také úspěchy či neúspěchy.“
„Upřímně bych pozval diváky do Švandova divadla na vše! Je z čeho vybírat a bude tomu tak i v příští sezóně,“ je přesvědčen Martin Františák. „A co se týká navazování na dřívější etapy – věřím v kontinuitu. Je dobré vzít to dobré z toho, co bylo, a poté pracovat dál na nových cílech a snech. Divadlo tak vnímám spíše jako duševní chemii. Podobnou možná destilaci trnkových, anebo meruňkových plodů. Méně divadlo vnímám jako dřevorubectví. Ale i to k práci v krajině příběhu patří.“
„Rád bych, abychom ve Švandově divadle v budoucnu uvedli ve světové premiéře text světové dramatičky, anebo dramatika. Jednali jsme zcela konkrétně s irskou dramatičkou Marinou Carr. Bohužel covid vše termínově rozladil, ale nevzdáváme to.”
Premiéry Švandova divadla v sezóně 2023/2024
Na první pohled (Suzie Miller, režie: Lucie Ferenzová)
Monodrama ověnčené Cenou Laurence Oliviera za nejlepší hru roku 2022 přináší mimořádnou hereckou příležitost pro Marii Štípkovou. Strhující zpověď obhájkyně Tessy Ensler se zaměřuje na to, jak moc se může lišit subjektivní zkušenost s tím, co považuje za skutečnost justice. Hlavní postava nechává nahlédnout do taktiky a techniky kladení otázek, jež vedou k ospravedlnění mužů nařčených ze znásilnění. První polovina dramatu je dynamickým soudním dramatem, které připomíná dokonale odsýpající sportovní zápas, druhá polovina je naléhavou osobní zpovědí ženy, jíž ke změně perspektivy přispěla skutečnost, že se sama stala obětí znásilnění. Na první pohled diváky zavede do srdce ženy, v němž se střetávají emoce a zkušenosti s pravidly hry.
Švandovo divadlo uvede kontroverzní, avšak v zahraničí divácky velice úspěšný titul, v české premiéře rok od premiéry v londýnském Divadle Harolda Pintera. Na repertoáru studiové scény se jedná o další titul, jenž se nezdráhá vyjadřovat k nejednoznačným a palčivým tématům současného společenského diskursu.
Anna Karenina (Lev Nikolajevič Tolstoj, Martin Františák, Marie Nováková, režie: Martin Františák)
Adaptace klasického románu vypráví příběh vdané ženy, která se kvůli nově nalezené vášni rozhodla opustit svůj konformní život. Anna Karenina při setkání s důstojníkem Vronským objevuje své mládí, jež byla nucena předčasně opustit, když na sebe vzala roli manželky a matky. Je odhodlaná utéct od manžela a syna, ztratit své pohodlné ale svazující společenské postavení a čelit opovržení ze strany bývalých přátel. Její rozhodnutí jí ale spíš než nový začátek přináší deziluzi z opakujících se partnerských vzorců a z mělkosti štěstí, které poskytuje zaslepená honba za romantickými ideály.
Kontrast tragického osudu hlavní hrdinky tvoří příběh Konstantina Levina, pochybujícího a rozkolísaného venkovského šlechtice, který složitě hledá a nalézá své místo ve světě a smíření se životem takovým, jaký je a jeho snoubenky, zprvu naivní Kitty, jejichž láska vzniká namísto povrchního vzplanutí na postupném budování společných hodnot. Dramatizace poukazuje na pokrytectví individualistické společnosti, která se zaklíná morálkou, zatímco postrádá základní duchovní hodnoty a nedokáže přímočaře a srozumitelně komunikovat.
Klec bláznů (Jean Poiret, režie: Daniel Hrbek)
Klec bláznů je název nočního podniku, v němž se scházejí všichni, kteří oslavují vnitřní bohyni v mužském těle. Ředitelem kabaretu a choreografem v jedné osobě je Georges a hlavní hvězdou programu je jeho životní partner Albin, který vystupuje pod uměleckým jménem Zaza. Dvojice mužů spolu žije již dvacet let a ve svobodomyslné společnosti jsou respektovaným párem. Nikdy nemuseli svoji identitu skrývat. Alespoň do chvíle než jim Georgesův syn oznámil své zásnuby. Dospívající Laurent se chystá oženit s dcerou poslance, jenž svou kariéru postavil na hlásání řádu, morálky a na ochraně tradiční rodiny. A budoucí tchán trvá na tom, že chce poznat rodinu svého nastávajícího zetě…
Dokáže pár skrývat svou identitu v zájmu milovaného syna vstříc společenským postojům populistického politika? Francouzská komedie zkoumá hranice nepodmíněné lásky, poodkrývá pokrytectví společnosti, jež vytrvale odmítá vše, s čím nemá osobní zkušenost, ale především je jevištní oslavou těch, kteří se nenechají svazovat společenskými konvencemi a odvažují se být sami sebou.
Štýrský-Toyen-Heisler (Martina Kinská, režie: Martina Kinská)
Komorní hra o nepatřičnosti v prostoru, čase i těle. Tři výrazné osobnosti předválečné avantgardy, tři nezaměnitelné osudy, a přece tolik společného, že to nemůže být náhoda.
Jediná noc na zlomu zimy a jara 1942, jediná noc v koupelně garsonky v Krásově ulici na Žižkově. Malířka Toyen zde skrývá mladého básníka židovského původu Jindřicha Heislera. Je jediným básníkem současné generace, kterého uznává dlouholetý blízký přítel Toyen – výtvarník Jindřich Štýrský. Ten je však už delší dobu vážně nemocný a tuší, že o čas v tzv. budoucnosti bojuje i on. Tam venku je tma, oni sevřeni v malém prostoru a v sobě příliš mnoho imaginace… Mezi prsty se přesýpá minulost, ve vodní hladině objevují se střepiny budoucnosti a z tmavých škvír vystupují horečnaté halucinace. Co ještě je realita a lze se s ní skutečně potýkat? Není lepší sen? A co se stane, když dojdete na jeho samou hranici?
Návrat Krále (Jakub Čermák, režie: Jakub Čermák)
Původní písničkový retromuzikál zasazen do nedávné československé historie o emigraci fiktivního popového idolu na vysněný západ. Populární zpěvák Gabriel Král bydlí na ubytovně Pragokoncertu, jako mimořádně oblíbená osobnost – na rozdíl od jiných zpěváků a populárních umělců – smí požívat luxus malé dvougarsonky. Odsud obdivuje oslnivá vystoupení západních umělců a touží po tom zářit stejně jako oni – s barevnými dekoracemi, flitrovými kostýmy a půvabnými sboristkami na pozadí. Tento sen se zdá ale v československé realitě nedosažitelný. Umělec má odpovědnost vůči svému publiku a bezvýchodnost si žádá odvážný čin. Co byste byli ochotni obětovat pro umění vy?
Popový král Král mizí v zemích barevných televizorů, normalizační řád se propadá do chaosu. Šedivými ulicemi velkoměst bloudí dezorientované české ženy v úzkosti, že se jejich hudební bůh navždy odmlčel, na umělecké ubytovně propukne nelítostný boj o jeho osiřelý dvoupokojový byt a sám nebohý utečenec čelí v Mnichově útoku československých emigrantů, kteří jej chtějí využít pro své politické cíle.
