„Oprášíme knihy, vytrháme z nich strany a na jevišti jim vdechneme nový život,“ vymezují dramaturgicky sezonu nastupující divadelní režiséři a dramaturgové. Ve svém divadelním studiu představí v pěti inscenacích dnes už klasické autory: Julia Zeyera, Ruth Maierovou, Jana Skácela, Friedricha Schillera a Fjodora Michajloviče Dostojevského.
Režisér Martin Modrý společně s dramaturgyní Karolínou Vaňkovou: „Necháme promluvit ty, kteří často mlčí na policích, a zeptáme se na otázky života a smrti. Nebylo všechno podstatné už napsáno? Nechme mluvit ty nejlepší na prknech věčně se měnícího Studia Marta, v rukou těch, kteří musí do povědomí světa teprve vstoupit.“
Kromě absolventů specializací režie a dramaturgie tuto sezonu povedou budoucí absolventi oborů divadla a výchovy pro neslyšící, jevištní technologie nebo scénografie, a především pak absolvující herci činoherního herectví z ateliéru Oxany Smilkové.
Radúz a Mahulena
24. října ožije v divadelním Studiu Marta jeden z nejznámějších českých dramatických příběhů: Radúz a Mahulena Julia Zeyera. Inscenace v režii Petra Akimova tak zahájí divadelní sezonu 22/23 a vůbec poprvé představí veřejnosti absolvující herecký ročník Oxany Smilkové. Ten doplní ještě tři herci 3. ročníku z Ateliéru činoherního herectví Aleše Bergmana.
„Kletbu na tě vrhám nejmocnější, ta půjde za tebou a štvát tě bude! Ať srdce tvoje všechna muka pozná a všechnu úzkost duše tvoje, Mahuleno! Ty žiješ v něm, on v tobě? Lásku vaši tedy proklínám!“ zaznívá z úst královny Runy kletba, která rozpoutá boj lásky a nenávisti, světla a temnoty, minulosti a budoucnosti.
Kromě tohoto věčného boje dobra a zla v sobě na první pohled pohádkový příběh Radúza a Mahuleny skrývá nespočet současných témat: význam a sílu upřímné a věrné lásky, na kterou je dnes často pohlíženo s posměškem, manželskou žárlivost, nenávist mezi dvěma rodinami, mateřskou lásku, která se může proměnit ve svazující okovy, a především až děsivou krutost v mezilidských vztazích.
I proto se inscenační tým rozhodl, že obhájí Zeyerovu apelativnost pro dnešní svět, a to i v otázkách nadpřirozena, které svět neustále určuje. Dramaturgyně Sára Matůšová: „Necháme samotného Zeyera, aby vás sám přesvědčil o tom, že jsou věci mezi nebem a zemí, které tady byly, jsou a vždy budou. Kořeny, které nás až osudově ovlivňují dodnes.“
Původní poetický text, i když výrazně zkrácený, dokazuje, jak aktuální Zeyer stále je: „Zeyer totiž nepopisuje jen vzdálený a dávný slovanský svět plný tajemných rituálů a krvavých obětí bohům, který je podřízen Matce Zemi. Naopak, nutí nás přemýšlet nad tím, co vítězí dnes. Má láska stále stejnou sílu? A existuje vůbec, nebo se stala pouze vyprázdněným pojmem?“
Režie, choreografie, hudební koncepce: Petr Akimov, dramaturgie, úprava textu: Sára Matůšová, scéna, vizuál: Julie Ema Růžičková, kostýmy: Zora Davidová, zvuk: Dominika Němcová, světlo: Bohdana Sýkorová, produkce: Barbora Čechová, Anna Zelíková, foto, video: Hana Ptáčková
Hrají: Tomáš Weber, Lucie Netopilová, Nikola Moravčíková, Stano Čaban, Martina Tomanová, Matouš Benda a studenti 3. ročníku činoherního herectví: Monika Tomková, Klára Marxová, Hynek Tajovský
Premiéra: 24. října
Deník dívky
Následně pod hlavičkou Ateliéru divadla a výchovy pro neslyšící uvedou tvůrci inscenaci Deník dívky (režie: Adéla Kratochvílová, dramaturgie: Helena Gricová), určenou jak neslyšícím, tak slyšícím divákům. Autorský text bude věnován Ruth Maierové, židovské spisovatelce s českými kořeny – a jejímu deníku. Co o nás naše deníky vypovídají? Jak se proměňoval jejich obsah v průběhu posledního století? Změnila se jen doba nebo i my? Na to je možné hledat odpovědi od 10. listopadu.
Překrásná je nepotřeba nářku
Ještě před Vánoci, 15. prosince, čeká Studio Marta premiéra inscenace Překrásná je nepotřeba nářku (režie: Eliška Houserová, dramaturgie: Veronika Onheiserová). V tomto případě půjde o scénickou báseň inspirovanou dílem a životem Jana Skácela. Podle režisérky Elišky Houserové jde o snahu vytvořit skácelovský „Svět, který je na jednu stranu krásný, na druhou krutý. Svět, ve kterém ožívají naše smuténky stejně jako vzpomínky.“ Společně s dramaturgyní Veronikou Onheiserovou tak vdechnou scénickou podobu básním, jejichž prostřednictvím se budou snažit odpovědět na otázky, jestli stojí za to žít v současném světě. Inscenace by měla neoficiálně zakončit oslavy básníkových nedožitých stých narozenin.
Loupežníci
23. února uvede tvůrčí tým režiséra Martina Modrého vlastní úpravu legendárního romantického dramatu Loupežníci Friedricha Schillera (dramaturgie: Karolína Vaňková). Příběh, v němž každý chce víc a každé ego bojuje o svůj vlastní (šťastný?) konec. 84 loupežníků v podání 6 herců…
Odsouzeni milovat
Na 23. března je pak plánována premiéra přesunuté inscenace Odsouzeni milovat… (režie: Oxana Smilková). V ní se diváci ocitnou ve světě Fjodora Michaijloviče Dostojevskeho, který právě dokončuje svůj román Idiot. Nakonec se však rozhodne své dílo spálit. Jaké okolnosti donutí autora zničit svůj výtvor? A jak to, že román nakonec přeci jen spatřil světlo světa? Netoužíme vlastně všichni po druhé šanci?