Autor: Jevan – Brandon Thomas, překlad: Zdeněk Vančura, režie: Ivan Weiss, scéna: František Skřípek, kostýmy: Jan Skalický
Hráli: Lubomír Lipský (Lord Fancourt Babberley, zvaný Babbs), Stanislav Fišer (Jack Chesney), Jiří Pick (Charley Wykeham), Květoslava Fialová (Amy Spettiguová), Jana Drbohlavová (Kitty Verdunová), Gustav Heverle (Stephan Spettique), Karel Pavlík (Sir Francis Chesney), Marie Rosůlková (Donna Lucia d`Alvadorez, Charleyova teta), Libuše Švormová (Ela Delahayová), Miloš Vavruška (Brasset, Jackův sluha), Vladimír Salač (Farmer, Babssův sluha)
Premiéra: 29. října 1964
Režisér Ivan Weiss si vymyslel žánt hry jako půl sentimentální a půl parodickou vzpomínku na filmovou frašku od Ponrepa do dvacátých let, a ukázalo se – ukazuje to stoosmdesátá repríza, kterou jsem viděl – že cílil správně svého diváka. I když je dnešní podoba inscenace zřejmě žalostnou troskou podoby původní, zachovává si půvab ztřeštěnosti, cítěný v celé režii rytmicky a hudebně.
Sergej Machonin, Zpěvem k činohernímu srdci
A tak se tu našla spolehlivá záruka pro pokladnu divadla ABC a slibná role pro Lubomíra Lipského, který v převleku za tetu z Brazílie úspěšně rozehrál celý rejstřík osobitých komických přízvuků, gest i mimiky. (…) Teta šplhající svižně po mřížoví zahrady je skutečně zážitkem jedinečným. Ale co je na tomto sólovém hereckém koncertu nejvíc hodno ocenění, to je způsob, jakým to Lipský dělá, alegance a vkus, nepřipouštějící drastickou komiku a laciné vtipkování estrádního charakteru.
(…)
Ostatní se pak většinou musí spokojit s rolemi přihrávačů as novými podobami starých postav; nejlépe se to daří J. Bohdalové (Kitty), u níž se však už jeví nebezpečí, že ustrne u sice milého a vždy znovu půvabného, ale přece jen do nekonečna obehrávaného typu sympatické husičky. A tak je v divadle přece jen méně smíchu, než se čekalo.
Pavel Grym (Lidová demokracie, 31. 10. 1964)