Slečna vdova

„Až se začnou všichni lidé na sebe usmívat a přestanou si kopat jámy, pak bude na světě blaze.“ O. Nový / Hudební komedie (či opereta) založená na záměně identit pokračuje v oblíbeném žánru, podobně jako oblíbená Holka nebo kluk. Na námět z anglického prostředí text i hudbu napsal významný slovenský skladatel a hoteliér, banskobystrický rodák Ján Móry. Jeho operety byly v meziválečném období oblíbené po celé střední Evropě. V době komunismu však upadl v nemilost režimu, a tak zůstalo jeho dílo neprávem opomíjené. K jeho nejzdařilejším opusům patří právě Slečna vdova (uváděla se i pod názvy Jeho tři vdovy, Douglas a jeho ženy či Die vierte von rechts). Texty písní k ní vytvořil Oldřich Nový, který účinkoval i při premiéře díla v Zemském divadle v Brně v roku 1935. Móry byl všestranný skladatel, který preferoval příjemné melodie. V harmonii naopak uplatňoval i komplikovanější postupy, jimiž dosahoval plnější barevnosti. V jeho hudebně-dramatických dílech jsou znát vlivy lehárovské melodiky a kálmánovské instrumentace, avšak v celkovém vyznění je jeho kompoziční jazyk osobitý. Oldřicha Nového Móryho opereta zaujala. Byla přesně tím, co hledal a o co v hudebním divadle usiloval. Snažil se vytvořit hudební komedii komorního charakteru s kvalitním, vtipným, a chytrým libretem a neméně kvalitní hudební a pohybovou složkou, zkrátka, když použijeme známou definici Iva Osolsobě, divadlo, které mluví, zpívá a tančí.