Partneři portálu O divadle

Mecenáši

22. prosince 2024

Mosty času Jiřího Kyliána znovu v Národním divadle

Výjimečná taneční událost oslavující mistrovskou tvorbu Jiřího Kyliána - komponovaný večer Kylián – Mosty času se v říjnu vrací na prkna Národního divadla. První představení po dlouhé pauze se odehraje v sobotu 3. října.

„Tanec nevyjadřuje jen radost, smutek nebo jiné citové rozpoložení, může být i modlitbou, rituálem, terapií nebo intelektuální strukturou. Má nekonečné množství abstraktního nebo realistického ztvárnění. A když se dělá profesionálně, je to, jako by tanečník říkal: Já jsem umělecké dílo!“ Jiří Kylián

(foto: Anton Corbijn)

Unikátní inscenace Kylián – Mosty času představuje díla slavného českého rodáka Jiřího Kyliána, ikony světové choreografie. Komponovaný večer představuje čtyři opusy, Bella Figura, Gods and Dogs, Petite Mort a Šest tanců, které patří ke skutečným lahůdkám tanečního divadla a zdobí repertoár naší první scény – pro soubor Baletu Národního divadla je to veliká pocta, obrovská interpretační zkušenost i výzva.

Původní inscenace Kylián – Mosty času měla premiéru před dvěma lety, kdy byla součástí oslav 100. výročí vyhlášení samostatné Československé republiky. V loňském roce byla uvedena v nové současné skladbě, tedy: Bella Figura, Petite Mort, Šest tanců a Gods and Dogs. (Národní divadlo výrazně přispívá k známosti a oblibě Kyliánova choreografického díla v České republice, v minulosti uvedla díla Návrat do neznámé země, Polní mše, Dítě a kouzla, Petite Mort či Last Touch.)

Umělecký šéf baletu Národního divadla Filip Barankiewicz: “Inscenace Kylián – Mosty času přináší na jeviště právě tu esenci Kyliánovy osobnosti, to něco, co vždy při sledování jeho choreografií vyráží dech, zrychluje tep, vhání slzy do očí a nutí nás uvažovat o ryzí kráse, dokonalém umění. Je to téměř hmatatelné v dílech Bella Figura i Gods and Dogs, stejně jako v „mozartovských choreografiích“ Petite Mort a Šest tanců. Jsem rád, že si Jiří Kylián vybral pro Prahu právě tyto choreografie, které považuji za velmi senzitivní a které bezesporu patří k pokladům jeho tvorby.“

Jiří Kylián (1947, Praha) je jedním z našich nejuznávanějších a nejrespektovanějších umělců. Jeho práce je nesmírně rozmanitá a kreativní, neustále hledá nové cesty a způsoby vyjádření. Kyliánovo široké umělecké dílo překvapuje nejen svou emoční hloubkou, vnitřním rozechvěním, silnou dramatickou linkou, ale i hravostí. Dominantními tématy pro něj vždy byly motivy lásky a smrti a vše mezi tím. Je velmi úzce spjat s Nizozemským tanečním divadlem (Nederlans Dans Theater). V roce 1975 se stal jeho uměleckým šéfem, na této pozici působil od roku 1999, až do roku 2009 však zůstal kmenovým choreografem souboru. Coby ředitel divadla uvedl na evropskou scénu mnohé dnes světově uznávané choreografy, jako je Mats Ek či Ohad Naharin. Mezi tanečníky, které inspiroval i k tvorbě, pak byli Nacho Duato, Paul Lightfoot, Patrick Marin, Mario Radačovský nebo Johan Inger. V loňském roce se Jiří Kylián jako teprve třetí Čech v historii stal členem francouzské Akademie des beaux-arts, což je nejvyšší pocta, kterou lze ve světě umění získat. V současné době se věnuje mimo choreografii také tanečním filmům a fotografii.

 

Galerie

Mohlo by vás zajímat

13. 12. 2024
Inscenace inspirovaná investigativou Zdislavy Pokorné z Deníku N, která v době, kdy prezidentský úřad v podstatě vykonávalo duo Martin Nejedlý – Vratislav Mynář na Hradě celý rok sledovala, kdo za nimi na Hrad přijíždí „Vratislav Mynář a Martin Nejedlý vládli Pražskému hradu deset let. Řešili státní záležitosti, ale zároveň se věnovali svému byznysu nebo vlastním […]
12. 12. 2024
Co se dělo za zavřenými dveřmi na Hradě a Hrádečku? Co tajila Hana Benešová, co neříkala Marta Gottwaldová, o co se tajně pokoušela Viera Husáková a co pokoušelo Olgu Havlovou?
11. 12. 2024
30 let – 21 titulů v repertoáru – 32 skvělých českých herců – a na jevišti Ungeltu poprvé Barbora Poláková a Marek Adamczyk
5. 12. 2024
V pořadí druhou operní premiérou 141. sezóny DFXŠ s jednotícím tématem Navzdory je Čajkovského drama o hloubce a plnosti lidského niterného prožívání, které je v kontrastu s prázdnotou vnějšího světa