Partneři portálu O divadle

Mecenáši

22. prosince 2024

Dva mladí hlavní hrdinové na kladenském jevišti

Někdy se říká, že pro mladého herce či herečku takříkajíc těsně po škole je nejlepší počáteční praxí, dostane-li se na prkna oblastního divadla. Proč? Protože se zde může tzv. vyhrát. Přijde většinou do cizího prostředí, mezi nové, zkušenější kolegy a také velmi často bývá častěji obsazen do rolí, které by si třeba v metropoli nikdy nezahrál. Takových případů je několik také v Městském divadle Kladno. Z pražské DAMU sem přišli čerství absolventi herectví na obou stěžejních katedrách (činohry a „alterny“) Matěj Vejdělek a Tomáš V. Hron a o půl roku později také absolvent JAMU Viktor Zavadil. Ten svou hlavní roli právě zkouší (současná izraelská hra Neúplní), jeho dva mladí kolegové už mají „křest“ za sebou.

Tomáš V. Hron zazářil jako Nadaný žák ve stejnojmenném komorním duelu a předtím v hlavní roli současné komedie Tlustý prase. Zcela v duchu věci ho – coby absolventa vysoké školy – potkala titulní role v inscenaci Absolvent. Původně nikterak věhlasný americký román mladého autora Charlese Webba, který do značné míry čerpal z vlastní životní zkušenosti, proslavilo až závratně úspěšné filmové zpracování Mikea Nicholse s Dustinem Hoffmanem z roku 1967.

Hlavním hrdinou knihy, filmu i divadelní adaptace Terryho Johnsona je mladík Benjamin ze zajištěné středostavovské rodiny, která si plní svůj „americký sen“. Rodiče tím pádem mají priority jasně srovnané. Nikoli však jejich syn, absolvent prestižní univerzity, který spíš vůbec neví, co se sebou. Vstupuje do dospělosti a „dělá si trochu starosti o svou budoucnost“. Z nudy si začne románek s vdanou ženou, vrstevnicí svých rodičů, a teprve až pak do jeho života zasáhne láska… Každý kdo někdy byl anebo je mladý, ten jeho trable pochopí. Na první pohled je jeho příběh možná banální, na ten druhý ale romantický i mile směšný.

Poetická a citlivá interpretace příběhu „obyčejně neobyčejného“ amerického kluka je dílem režisérky, choreografky a autorky mnoha divadelních adaptací Věry Herajtové, která s kladenskou činohrou v minulosti spolupracovala již několikrát. Výsledkem její tvůrčí práce je inscenace pro široké publikum – od středoškoláků až po seniory. Jedná se o pevně uchopené a v dobrém smyslu slova tradiční činoherní divadlo s výrazným akcentem na herecké příležitosti. Zároveň hořce vtipný příběh vybízí k zamyšlení nad směřováním lidského života a nad cestami, kterými se v něm ubíráme.

Zhruba ve stejné době jako Webbův „studentský“ román – tedy začátkem „zlatých šedesátých“ vznikla na opačném (a pečlivě střeženém) konci světa literární látka zcela odlišná. Výjimečný básník a spisovatel František Hrubín tehdy napsal svou patrně nejznámější prózu, či spíše básnickou povídku Romance pro křídlovku, v níž se vrací do dob svého mládí. V případě hlavní postavy jeho díla nelze prvoplánově mluvit v autobiografii, i když inspirace je zřejmá. Hlavní hrdina povídky (i filmu či divadelní hry) ale představuje jistý archetyp. Obraz mladého muže, který se poprvé potkává s erotikou, s láskou i se smrtí. To vše v rámci jedněch letních prázdnin, během kterých je zasvěcen do života dospělých. Přestože Hrubínův text má vysokou básnickou hodnotu i hloubku, netřeba se bát, že by nebyl srozumitelným každému člověku. Naopak! Každý kdo poznal obavy z neznámé budoucnosti, kdo miloval a byl milován i nenávratně ztratil někoho blízkého, může se s Františkem (anebo Vojtou) ztotožnit. V Městském divadle Kladno ve vlastní dramatizaci a režii Miroslava Hanuše, který zde rovněž několikrát pracoval, ho hraje Matěj Vejdělek. Kladenská Romance pro křídlovku je ojedinělou jevištní básní, vizuálně i hudebně bohatým dílem, které však neupírá prostor hercům a jejich osobitému projevu. Je vzácnou ukázkou moderního divadla, které je moderní v pokoře a paradoxně právě ve své tradičnosti.

Velký úspěch má inscenace nejen u dospělých milovníku knižní předlohy, české literatury a poetického jazyka či filmového zpracování, ale jsou tu také školní představení. Mladá generace tuto jednoduchou i zoufale náročnou „životní látku“ přijímá s nadšením. Divákům v tomto případě výrazně pomáhají dramaturgické úvody Jaroslava Slánského, který hraje Vojtova otce nebo samotného režiséra Miroslava Hanuše. Tomu patří dík za citlivý a odlehčený přístup k publiku a k divadlu vůbec…

Kladenské divadlo vás srdečně zve na výlety do nadčasové minulosti!

Vystudovala dramaturgii činoherního divadla na DAMU, byla v angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích a v Městském divadle Kladno. Mezitím byla dramaturgyní na volné noze a v divadlech pracovala jako host. Nejčastěji hostovala či hostuje v Západočeském divadle v Chebu, v pražském Divadle D21 či v Městském divadle Mladá Boleslav. Spolupracovala také s Českou televizí jako externí dramaturg. V současné době učí teorii divadla na Pražské konzervatoři a dramaturgii na VOŠ herecké. Od roku 2014 působí v nezávislém divadelním souboru 3D company, který hraje v Žižkovském divadle Járy Cimrmana. Od září 2020 je kmenovou dramaturgyní Divadla D21.

Mohlo by vás zajímat

13. 12. 2024
Inscenace inspirovaná investigativou Zdislavy Pokorné z Deníku N, která v době, kdy prezidentský úřad v podstatě vykonávalo duo Martin Nejedlý – Vratislav Mynář na Hradě celý rok sledovala, kdo za nimi na Hrad přijíždí „Vratislav Mynář a Martin Nejedlý vládli Pražskému hradu deset let. Řešili státní záležitosti, ale zároveň se věnovali svému byznysu nebo vlastním […]
12. 12. 2024
Co se dělo za zavřenými dveřmi na Hradě a Hrádečku? Co tajila Hana Benešová, co neříkala Marta Gottwaldová, o co se tajně pokoušela Viera Husáková a co pokoušelo Olgu Havlovou?
11. 12. 2024
30 let – 21 titulů v repertoáru – 32 skvělých českých herců – a na jevišti Ungeltu poprvé Barbora Poláková a Marek Adamczyk
5. 12. 2024
V pořadí druhou operní premiérou 141. sezóny DFXŠ s jednotícím tématem Navzdory je Čajkovského drama o hloubce a plnosti lidského niterného prožívání, které je v kontrastu s prázdnotou vnějšího světa